Terakotová armáda prvního čínského císaře Čchin Š‘-chuanga hlídala tajemství jeho mauzolea více než dva tisíce let. Díky nejmodernější technologii využívající kosmické záření by archeologové mohli brzy odhalit, jaké poklady byly pohřbeny společně s tímto vládcem, píše deník The Times.

Obrovské pohřebiště, které se nachází ve městě Si-an na severozápadě země, se rozléhá na ploše téměř sedmdesátkrát větší než takzvané Zakázané město.

Jeho stavba trvala téměř čtyři desetiletí, pracovaly na něm stovky tisíc dělníků, ale nikdy nebylo archeologicky úplně odkryto.

V rozsáhlé nekropoli se nachází terakotová armáda, tisíce soch zobrazujících Čchinové vojáky postavené, aby chránily císaře iv posmrtném životě.

Bojovníci již ztratili původní barvu

Peking se již dříve vyjádřil, že nedovolí odkrýt vnitřní komnaty památky patřící na seznam světového dědictví UNESCO, dokud nebude zaručena dostatečná ochrana artefaktů.

Čínská vláda již dlouho lituje ztráty původních živých barev terakotových bojovníků po jejich prvním vykopání v 70. letech minulého století, v jehož důsledku byly vystaveny působení vlivů atmosféry.

Komora, ve které se nachází rakev s Čchin Š‘-chuangem tak zřejmě zůstává i po více než dvou tisíciletích neporušená. Vědci navrhují využití subatomárních částic (tedy částic menších než atom) zvaných miony ke zmapování vnitřního prostoru této podzemní komory.

Miony vznikají při srážení kosmického záření s atomy v zemské atmosféře. Stejně jako rentgenové záření jsou absorbovány silnými a hustými objekty, ale procházejí lehčími materiály.

Metodu využili i při pyramidách

Archeologové mohou pomocí mionových detektorů mapovat struktury a vyhledávat místa pro vykopávky. Již dříve je využili při zkoumání pyramid, vulkánů či jeskyní.

„Čína má jako starobylá civilizace s dlouhou historií velké množství kulturních památek, které vyžadují archeologický výzkum,“ říkají vědci z Pekingské pedagogické univerzity (BNU).

„Pro neinvazivní odhalování vnitřní struktury některých velkých artefaktů, jako jsou císařské hrobky, mají tradiční geofyzikální metody používané v archeologii určitá omezení,“ konstatují.

„Využití snímání absorpce mionů v archeologické oblasti může být důležitým doplňkem tradičních geofyzikálních metod,“ doufají experti.

Získání dat bude trvat dlouho

Skupina vědců použila stávající archeologická data a zkušebny vybudovala a zakopala modely pohřební komory, pod které ukryla dva detektory.

„Předběžné výsledky dokazují proveditelnost snímání absorpce mionů pro podzemní komoru v mauzoleu prvního císaře (dynastie) Čchin,“ píše se ve zprávě výzkumníků.

Ti-kchun Jang z Jižní vědecko-technologické univerzity v Šen-čeně řekl deníku South China Morning Post, že projekt je reálný. „Mionový detektor, který jsme postavili a používali při terénních pracích, je tak malý, že jej může nosit i dítě,“ uvedl.

Detektory podle něj musí být umístěny v patřičné hloubce, aniž by poškodily artefakty nad nimi. Získání dostatku dat k analýze však podle něj bude trvat dlouho.