Mnoho věcí, které lidé používají každý den obsahuje technologii, která původně vznikla pro vojenské účely. Během lidské historie byla válka většinou primární hnací silou inovací. Je smutné, že právě tomu vděčíme za mnoho vynálezů.
Lepicí páska

Všichni doma máme v zásuvce lepicí pásku, ale napadlo vás někdy, kdo a proč ji vynalezl? Páska původně vůbec nebyla určena pro kanceláře ani domácnosti k opravě věcí, ale vznikla na objednávku armády. Během druhé světové války, kdy Američané potřebovali vodotěsně zabalit munici, tak ji uložili do beden, ty zavoskovali a přelepili papírovou lepicí páskou. Z pásky visel volný konec, za který stačilo potáhnout a tak bednu otevřít. Vynálezkyní byla Vesta Stoudtová, která pracovala v továrně na munici a balila puškové granáty. Uvědomovala si nedokonalost balení, a proto přišla za nadřízenými s návrhem na zlepšení. Napadlo jí, že místo papíru je třeba použít textilní síťku a místo vosku polyethylen. Během několika týdnů nápad převzala firma Johnson & Johnson, která okamžitě začala vyrábět lepicí pásku pro vojenské účely. Od roku 1942 je páska dodnes „první pomocí“ rychlé opravy či improvizovaného obvazu.

Mikrovlnka

Možná právě teď si někdo v práci nebo doma za pár vteřin ohřívá oběd nebo čaj. A to vše díky mikrovlnce, jejíž objev byl dílem náhody v roce 1945. Percy Spencer, zaměstnanec americké firmy Raytheon Company, testoval v laboratoři magnetrony neboli trubice, ve kterých vzniká mikrovlnné záření. Test sloužil k vylepšení radarů, které firma vyráběla pro britské vojenské letectvo. Jenže při testu zjistil, že mu v kapse roztala arašídová tyčinka. Že by to způsobilo teplo z šířících se vln? Pokud ano, nedalo by se využít k vaření jídla? Hloubavý Spencer svou teorii otestoval na hromádce kukuřičných kuliček a za hlasitého pukání skákal po podlaze laboratoře první mikrovlnný popcorn na světě. Druhý den použil vajíčko a když po několika sekundách uvařené vystříklo šokovanému technikovi do tváře, věděl, že objevil něco nevídaného. První mikrovlnky se dostaly do prodeje v roce 1955, přičemž jedna stála více než 1 200 dolarů (přibližně 12 tisíc eur v roce 2021). Dnes je mikrovlnná trouba nezbytnou výbavou téměř každé domácnosti.

Konzervované potraviny

V současnosti existuje množství potravin v plechovkové formě. Kukuřice, tuňák, šunka, hrášek, různé druhy ovoce, to vše naleznete v konzervách. Moderní metoda konzervace pomáhá nasytit miliony lidí po celém světě. A přitom vše vzniklo z nezbytnosti nasytit vojáky během dlouhých anabází. Jídlo se po čase zkazilo, což vojákům často způsobovalo zažívací potíže. Velení francouzské armády proto požádalo francouzskou vládu o nalezení způsobu, jak dlouhodobě uchovávat potraviny, protože více vojáků umíralo po konzumaci zkaženého jídla než v boji. A tak na přelomu 18. a 19. století francouzský kuchař a cukrář Nicolas Appert jako první na světě vyvinul metodu konzervování potravin formou uskladnění v hermeticky uzavřené skleněné nádobě a tepelné sterilizace. Konzervované potraviny brzy pronikly na „civilní“ trh a ukázaly se jako účinný hygienický způsob skladování potravin na dlouhé časové období.

Sáčkový salát

Další vojenskou technologií, která se etablovala do každodenního života, je pytlovaný salát. Němec Karl Busch vynalezl během druhé světové války první vakuový svařovací stroj s úmyslem uchovat jídlo pro rodiny vojáků a vojáků směřujících na frontu. V 50. letech 20. století pomohla tato špičková vakuová technologie ukončit potřebu obrovského množství ledu k uchování přepravované zeleniny. Metoda účinněji chladila a konzervovala listovou zeleninu, zejména odstraněním vzduchu a zpomalením kažení. To umožnilo přepravu čerstvého salátu a jiné zeleniny na velké vzdálenosti od farmy. V roce 1963 technologie pronikla také k běžným lidem, přičemž v roce 1984 vznikl první moderní domácí vakuový přístroj. Bez vakuové technologie z druhé světové války by saláty z restaurací rychlého občerstvení stály celý majetek.

Virtuální realita

Nespočet her a multimediálních zážitků umožňuje spotřebitelům doslova ztratit se ve virtuálním světě, přičemž všechny interaktivní programy mají původ ve vojenských výcvikových systémech, které poprvé použily v 80. letech. Vše začalo konstrukcí pokročilých simulátorů leteckého výcviku, přes moderní simulovaná bojová prostředí, vozové trenažéry, cvičiště pro budování týmu a terapii duševního zdraví. Vojenská virtuální realita vznikla na podporu výcviku armádního personálu a nebyla určena pro civily. Avšak svou atraktivitou a variabilitou rychle pohltila i běžného uživatele a pro mnohé se stala doslova náhražkou reálného světa.